O vstupu slánských futsalových funkcionářů jsme již informovali, nyní zdůvodnil své rozhodnutí Slánským novinám i předseda Okresní komise futsalu FIFA Pavel Nepil:
Proč do toho jdu
2014-10-01 06:41:13, – redakce
Pavel Nepil je znám především jako sportovní funkcionář. Letos se však poprvé uchází i o mandát zastupitele.
SN: Obligátní úvodní otázka – proč se chcete stát komunálním politikem?
PN: Možná je to obligátní otázka, není však dobře položena. Rozhodně se nechci stát komunálním ani jakýmkoliv jiným politikem, chci být jen občanem královského města Slaný, který se podílí na řízení chodu tohoto města. A proč? Na tu otázku je jednoduché odpovědět, je to na základě situace posledního volebního období, kdy dle mého názoru rozhodovala o všem podstatném ve věcech našeho města úzká skupinka lidí, a to především na základě nějaké politické příslušnosti. A ta rozhodnutí nebyla vždy šťastná a ve prospěch občanů tohoto města – viz. kauzy nefunkčního, nepotřebného a předraženého parkovacího domu, odvolaného stavebního povolení na bioplynovou stanici na Těhuli, přes různé proklamace nezajištěné dotace na intenzifikaci čistírny odpadních vod a další podobné.
Mě osobně, jako dlouholetému sportovnímu funkcionáři, pak vadí chybějící jakákoliv koncepce rozvoje a podpory sportu v našem městě.
Pochopitelně, že vidím i problémy v oblasti dopravy, se kterými je nutno se vypořádat. S proklamovaným severním obchvatem města asi sami mnoho nenaděláme, nicméně k řešení tu je několik dílčích problémů. Například kruhový objezd U Brodu byl asi jedním ze způsobů řešení průjezdnosti centra města, ale asi ne tím nejšťastnějším – o tom nás přesvědčují každodenní kolony vozidel především ze směru od Velvar či z Pražského předměstí. Dále mne rovněž zaráží nelogické přerušení hlavního tahu městem Praha – Louny na křižovatce ulic Šultysova – Záfortenská (pod restaurací Hamburk), které přineslo další kolony a zdržování při průjezdu naším městem. Těch nelogičností v oblasti dopravy je zde více, já jsem rád, že dvě změny se mi v místě mého bydliště podařilo prosadit. A to zrušení nesmyslného omezení rychlosti v ulici Tomanově a zajištění oboustranného parkování v ulici Lidické.
SN: Zmínil jste se o své činnosti sportovního funkcionáře, jak vnímáte podporu místních sportovních organizací ze strany našeho města?
PN: Podporu sportu jako takového je nutno rozdělit do dvou rovin. Především je to ekonomická podpora sportovních jednot a organizací z rozpočtu města a pak systém či koncepce modernizace stávajících tělovýchovných zařízení či výstavba nových. Začal bych tou ekonomickou podporou sportu všeobecně, i tu je pak třeba rozdělit na dvě části. V prvním případě je z rozpočtu města dorovnávána provozní ztráta tělovýchovných a sportovních zařízení v majetku města, což je pochopitelné, neboť se jedná o službu občanům a tyto služby jsou většinou ztrátové. Otázkou je, zda to musí být nutně v takové výši, jako ve Slaném. Vždyť ztráta Víceúčelové sportovní haly je v rozmezí 10 – 12 milionů ročně a to je částka, která v současnosti zřejmě rozpočet města nepřiměřeně zatěžuje . Zde by bylo vhodné hledat příčiny této hrozivé ztráty a eliminovat je. Je s podivem, že tento problém zatím nikdo neřeší, že se zastupitelé o účetnictví VSH nezajímají.
Druhou rovinou ekonomické podpory sportu ve Slaném je částka z městského rozpočtu, která je každoročně určena jako příspěvek na činnost sportovních, ale i zájmových organizací. Tato dotace na činnost je jistě potřebná a pro řadu sportovních klubů životně důležitá, proto patří dík vedení města za její poskytnutí. Nicméně i zde se najde nějaké to ale. Do zřízení Sportovní komise Rady města Slaný v roce 2006 se tato částka přidělovala jednotlivým žadatelům živelně, bez jakékoliv kontroly dodaných podkladů jednotlivých žádostí. Až teprve zřízení Sportovní komise zavedlo do celého tohoto dotačního řízení nějaký systém, určilo přesné kritéria dotování, způsob jejich dokladování a kontroly jejich plnění. Rozdělování příspěvku na činnost sportovních organizací a grantů na jednorázové akce se tak stalo naprosto transparentní, průhledné a hlavně spravedlivé. Bohužel, Sportovní komise nebyla Radou města využívána dle proklamací v době jejího vzniku, navíc byla její činnost v roce 2011 ukončena, a to bez jakéhokoliv zdůvodnění. Od té doby je opět veškeré finanční dotování sportu ve Slaném založeno pouze na rozhodování úzké skupiny ve vedení města, což z něho učinilo naprosto netransparentní záležitost. Jednou z mých priorit je proto znovuobnovení činnosti Sportovní komise, která by v souladu se zněním paragrafu č. 122. Zákona o obcích měla být radě města poradním a konzultačním orgánem ve veškeré problematice, týkající se sportu na území našeho města.
Druhou věcí, která mi dlouhodobě v našem městě chybí, je koncepce modernizace stávajících či výstavby nových sportovišť. Bohužel, se členy bývalé Sportovní komise i přes jejich snahu tuto problematiku tehdejší (a ve své většině i dnešní) radní nekonzultovali, a to i přes snahu vedení této komise. Na jednání Rady města dne 16.2.2011 byl sice schválen záměr vytvoření koncepce rozvoje sportu ve Slaném, jejím jediným hmatatelným výsledkem však bylo zrušení fungující Sportovní komise a vytvoření kolegia, které tuto koncepci mělo připravit. Toto kolegium bylo však složeno z osob, které zkušeností s organizovaným sportem mnoho nemělo, na pomoc tak měli se svými názory přijít znalci, odborníci, příp. studenti z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK v Praze. Bohužel (nebo bohudík?) tento záměr žádný výsledek nepřinesl, žádná koncepce i přes proklamace radních vypracována nebyla. Výsledkem pak je ten stav, kdy se jednotlivá sportoviště budují bez znalosti jejich budoucího využití, v nevhodných lokalitách či bez jakéhokoliv sociálního zázemí pro sportovce či diváky. Navíc, většina těchto sportovišť, vybudovaných v posledních dvaceti letech, neslouží organizovanému slánskému sportu, ale volnočasovým aktivitám jeho občanů. Zájem o ně však v posledních letech upadá, což zvyšuje ztrátu těchto zařízení, s tím je pak spojen menší komfort nabídky těchto zařízení. Bez této koncepce nebyla a zřejmě nebudou budována sportoviště a tělovýchovná zařízení, potřebná k rozvoji organizovaného sportu, a která by byla vyhledávaná – a to je potřeba zdůraznit – občany našeho města k volnočasovým aktivitám. Bez této koncepce stárnou stávající sportovní zařízení, nemodernizují se, nerekonstruují se, což může mít v současnosti až tragické následky např. pro zimní stadión. Našemu městu chybí jakýkoliv audit potřeb jednotlivých fungujících sportovních organizací a potřeb široké sportující veřejnosti, na základě něhož by byly zpracovány priority v rámci uskutečňování modernizace či výstavby nových sportovišť a vytváření dalších možností podpory sportu v našem městě všeobecně. Bohužel, městský rozpočet je v takovém stavu, že sportu u nás dle mého názoru nějaký velký boom nehrozí, změnit by to tak mohl pouze zisk příslušných dotačních titulů
SN: Jak byste vše výše uvedené chtěl změnit?
PN: Opět jednoduchá otázka, o to těžší odpověď. Již celý systém komunálních voleb mi nepřijde příliš šťastný, lepší však asi nikdo nevymyslí. Do zastupitelstva bude zvoleno dle občanů města dvacet sedm jejich zástupců – na základě oblíbenosti, odbornosti, předvolebních slibů, osobní znalosti? Bohužel, ta odborná způsobilost řady těchto lidí nikdy nebude na žádané výši. Z jejich řad by tak měli být vybráni ti opravdu nejschopnější (ne ti všehoschopní) do rady města. Tady by neměla být hlavní kvalifikací nějaké politická příslušnost, ale odbornost, zkušenost a schopnost těchto lidí vést město v souladu se zájmy jeho obyvatel. Radní by pak měli být garancí profesionality a naprosté odbornosti zaměstnanců Městského úřadu, ten by měl pracovat na principech úspěšné firmy, jeho zájmy by měly být především dva zásadní – spokojenost obyvatel města a ziskový rozpočet. Zastupitelé by tak v dostatečném předstihu měli dostávat odborně zpracované podklady, ovšem takovou formou, aby o nich byli schopni zodpovědně rozhodnout. Mělo by zde přestat jakékoliv politikaření, protože to na té komunální úrovni dle mého názoru jenom škodí, zde by měli táhnout všichni za jeden provaz, vše směrovat ku prospěchu města. Jen tak bychom se mohli od toho pomyslného dna, kde nyní jsme, opět odpíchnout.
