Třetím účastníkem turnaje veteránů, který se odehraje v nové slánské sportovní hale ve Slaném na Hájích v neděli 26. května, je jeden z nejstarších dosud aktivních slánských celků 1. DFK Slaný. Pojďme si ho tudíž představit.
Konkrétně je 1. DFK Slaný po Hraslu druhým nejstarším celkem, když byl založen na přelomu let 1991/1992. Mezi zakládající členy patří dosud dobrá duše týmu Libor Hovorka, spolu s ním pak tým zakládali Bohumil Malec (jehož syn Jaroslav chytá za slánský Union), František Švásta (jehož syn Ondřej hrál ještě nedávno za slánskou Čechii, rovněž reprezentoval v juniorských kategoriích), Viktor Pustai (jehož syn Simon ještě nedávno chytal za slánský MCE) a dosud aktivní Petr Laštůvka (jehož syn Vojtěch jako jediný ze synů za 1. DFK hrával). Nově založený tým navazoval svou činností na útvarový fotbalový a tehdy malofotbalový celek slánských kasáren, proto i ten název – 1. Důstojnický fotbalový klub.
Vojáci, jak se tehdy týmu jinak neřeklo, se v roce 1992 přihlásili do tzv. Slánské ligy malého fotbalu, která se hrála vždy na jaře na asfaltovém hřišti v areálu VSH Slaný a hned obsadili druhé místo za vítěznými Klobuky. Mezi nejlepší střelce se v úvodní sezóně prostříleli Milan Smitka a Antonín Svatoš. V této venkovní soutěži se vojákům dařilo, když nikdy neskončili hůře jak třetí. Dařilo se jim i po přesunu soutěže do haly v roce 1995, v rámci okresního přeboru získali do roku 2002 jedno druhé a tři třetí místa. Právě v roce 2002 začíná nejúspěšnější období celku, když jako náhradník postupuje 1. DFK do divize „B“ (tehdy ještě neexistovaly krajské přebory). O tuto slávu se nejvíce postarali gólman Martin Cílek, který to později dotáhl až na mezinárodního futsalového rozhodčího, dodnes člen VV OSF Kladno, v brance se s ním střídal Libor Hovorka, rovněž dodnes místopředseda VV OSF Kladno, v poli pak oporami byli Petr Laštůvka, Karel Lukeš, Rudolf Mistrík, Milan Smitka, František Švásta, Mojmír Vodička či Pavel Vyhnánek. Příležitost však již dostávali mladší borci, a to např. Pavel Kubenka (který ji chytl za pačesy, když byl po Smitkovi druhým nejlepším střelcem týmu), Petr Šebesta, Ondřej Švásta či Martin Vykus.
Mezi lety 2002 až 2014 tak hráli vojáci převážně třetí nejvyšší soutěž – divizi, kde skončili nejlépe na druhém místě v roce 2012, dvakrát pak byli bronzoví (2009, 2010). I oni mohli v těchto letech postoupit do druhé nejvyšší soutěže, i oni na nabídky postupe nereflektovali. Jejich kádr se v průběhu divizních let dost proměnil – o druhé místo v roce 2012 se zasloužili nejvíce Martin Cílek v brance, v poli pak Přemysl Bouška a Jindřich Hlůže (dnes oba ve svém mateřském kladenském Omasku), Vlastimil Kolbuch, Martin Kratochvíl (dnes zlonický starosta), Petr Kubenka, Lukáš Kuhn či Dominik Tauš (syn slavného slánského fotbalového trenéra Ronyho). Nutno dodat, že v této nejúspěšnější éře disponoval 1. DFK Slaný i dvěma rezervními celky, když „B“ tým hrál dvě sezóny i krajský přebor a funguje s malou přestávkou dodnes. A ještě připomeňme, že v roce 2008 dosáhli vojáci po sestupu z divize na své vůbec první prvenství v postupových soutěžích, když zvítězili v krajském přeboru a opět se do divize vrátili.
Stejně jako u Čechie a Třebusic, i u vojáků došlo v roce 2014 k zásadnímu rozhodnutí – i přes deváté místo v divizi se rozhodli vrátit se do okresních soutěží. V okresním přeboru stabilizovali tým, přebor pak dokázali v roce 2018 vyhrát, jednou byli druzí (2022), dvakrát třetí (2016, 2017). Od loňského roku mají, nyní již „vojáci“ v uvozovkách, opět i rezervní celek, ale to je již novodobá kapitola.
I v případě celku 1. DFK Slaný se jedná o stabilní tým, který již patří k legendám především slánského futsalu. A jako takový bude mít určitě na turnaji veteránů silnou sestavu a svým příznivcům tak co nabídnout.
