Nové Strašecí – Nejnižší okresní futsalová soutěž na Kladensku už má také dohráno. II. třídy se zde účastnilo Nové Strašecí, Slabce a Krakovec. Nejlepší umístění vybojovali hráči Strašecí, kteří svůj tým založili před třemi lety a byli hodně blízko k postupu. Bohužel zápas právě se Slabcemi jim nevyšel podle představ, a tak nakonec hráli „pouze“ o bronz. Jednou z hlavních postav mančaftu je Libor Slavík, kterého jsme se zeptali na pár otázek.
Oddíl založil v roce 2010 Jakub Jiras, futsal tedy hrajeme pod hlavičkou FT Nové Strašecí (Futsal team) třetím rokem. Byl to jednoznačně dobrý krok, chceme tradici oddílu udržet.
Přihlásili jste soutěž Kladenska, v čem je to pro vás lepší, než hrát na Rakovnicku?
Jeden z hlavních faktorů byla blízkost a kvalita sportovní haly na Stochově. Dalším pozitivním jevem je kvalita soutěže a bohatá účast okolo dvaceti mužstev nejen z kladenského okresu. V našísoutěži startoval i tým Slabec, který se v premiérovém ročníku umístil na pěkném pátém místě a předváděl dobré výkony.
Po konci sezóny jste skončili třetí, jak byste hodnotil toto bronzové umístění?
Nehodnotí se mi to lehce, prakticky celou sezonu jsme byli na prvním místě a až v závěru přišlo několik menších zaváhání, která nám nakonec přisoudila souboj o třetí místo. Přesto jsem s celým ročníkem spokojen, povedlo se do týmu přivést celou řadu výborných hráčů z okresu. Nejvíce si pochvalujeme příchod Honzy Elsnice, Milana Ličmana a Míry Lupínka, podařilo se nám tím vyztužit obranné řady. Trošku nás toto umístění samozřejmě mrzí, protože jsme chtěli postoupit do vyšší soutěže.
Co byste vyzdvihl jako kladné vlastnosti týmu a naopak, co vás trochu brzdilo?
Jak už jsem uvedl výše, především obrana ve složení Raich, Ličman, Elsnic, Lupínek pracovala velice spolehlivě a byla jednoznačně nejlepší v okresní soutěži, také jsme dostali nejméně branek. Dalším příjemným překvapením byl post brankaře – přeškolený útočník Mikuláš Vaněk předváděl celou sezonu výtečné výkony. V útočné fázi zase sázíme na Honzu Mrázka a Jakuba Baumanna. Občas nás paradoxně brzdila přemíra snahy útočit (smích). Vezmeme si z toho ale ponaučení.
Nekryje se některým hráčům koncem sezóny futsal s velkým fotbalem? V jakém počtu se scházíte na trénincích?
Bohužel kryje, nejen konec, ale i začátek, s tímto ale počítáme a máme dost široký kádr. Kostra týmu navíc velký fotbal nehraje, jinak by se to asi nedalo provozovat. Schází se nás cca 10 a více, přijít muže každý, kdo si chce zahrát.
Futsal už skončil, většina z vás má ještě velký fotbal, budete se i nadále scházet, nebo začnete zase až před soutěží?
Scházíme se v zimě pravidelně ve sportovní hale Bios v Novém Strašecí, od jara pak ve sportovním areálu na Kocourku. Ještě budeme absolvovat jarní memoriál Petra Slance ve stochovské hale a pak se chystáme na turnaj o putovní pohár SK Mšecké Žehrovice věnovaný Dušanu Rajglovi, kam bych rád všechny čtenáře pozval. Uskuteční se 5. července na hřišti SK Mšecké Žehrovice a jelikož jsem členem přípravného výboru, mohu prozradit, že se diváci mají na co těšit. Kromě krásného turnaje o ceny se chystá bohatý doprovodný program, dětský den a například vystoupení populární dívčí skupiny The Apples.
S kterým týmem jste měli největší potíže?
Právě tým ze Slabec hrál velice dobře a jako s jedním z mála týmů jsme s ním prohráli, i týmy, které skončily na prvním a druhém místě, jsme porazili. Nedá se ale říct, že by nám potíže vadily, alespoň má hra pořádný náboj.
Stará se o tým někdo po finanční stránce, nebo se na vše skládáte?
Tým se po finanční stránce podařilo stabilizovat. Příspěvky si částečně platíme. Ač se to nezdá, s činností jsou spojené nemalé náklady, především na startovné. Před sezonou jsme zkoušeli oslovit místní podnikatele z Nového Strašecí, nikdo nebyl ochotný přispět ani korunu. Naším generálním partnerem se tak stala jedna paní z Prahy a velký dík patří rovněž pražskému projektantskému atelieru.
Jaké budete dávat mančaftu cíle příští ročník?
Ještě věříme v postup do vyšší soutěže, v minulém ročníku nakonec postupovaly 4 týmy, to by pro nás byla nová motivace. Jestli se to nepovede, tak pro příští ročník je to jednoznačně první místo. Hlavní cíle ale jsou, aby nás to stále tolik bavilo a hra pro nás byla radost, rozumíme si i lidsky a nyní už se těšíme na dokopnou.
